PHOENIX SUNS

Když si v roce 1969 tým Suns vybral v prvním kole draftu floridského středního útočníka Neala Walka (208), nastoupil neokázalý kurs, který ho přivedl k postupu v NBA. Z Walka se vyklubal velmi užitečný hráč, který se ve své osmileté kariéře mohl chlubit průměrem 12,6 bodu a "Slunce" se postupně stala nejdůslednějším mužstvem.

    Phoenix skončil expanzivní sezonu 1968-69 na dně Západní divize, jeho expanzivní bratranci, Milwaukee Bucks, skončili na stejném místě na východě. Házení mincí o prvního hráče draftu dopadlo lépe pro Milwaukee, které tak získalo Lewa Alcindora (218 cm) a Bucks se stali šampiony. Naopak pro Suns se nepřítomnost dominantního středního pivota stala chronickou záležitostí. Na počátku 70. let by se býval Alcindor výborně hodil do mužstva, jehož sestavu tvořili Connie Hawkins, Dick Van Arsdale, Charlie Scott a Paul Silas. Jenže to jsou jen kdyby...

     V sezoně 1975-76 družstvo vyhrálo pouze deset zápasů v ročníku. Teprve v roce 1992 s příchodem trenéra Westphala a Charlese Barkleyho jako vrcholového střelce se družstvo Suns mohlo vrátit do finále NBA.

Barkley, 198 cm měřící silový útočník, spolu s Johnsonem a Dannym Aingem, skvelě driblujícím Danem Majerlem a hráči v přední části hřiště Cedricem Ceballosem a Oliverem Millerem dovedl družstvo k 62 vítězným zápasům, po nichž následovalo v roce 1993 vítězné tažení v play-off, na jehož konci ale byla Slunce pohlcena Chicagem Bulls.

     V další sezoně nově příchozí Suns vedené trenérem Johnem McLeodem vyhrálo 42 zápasů, ale vyřadilo Seattle a Golden State v sérii play-off a postoupilo až do finále NBA, kde prohrálo 2:4 na zápasy proti Bostonu. Tehdy dres Phoenixu oblékali Paul Westrhal, Alvan Adams, Van Arsdale a Curtis Perry s neokázalým Garfieldem Heardem na středu. Od roku 1977 do roku 1983 získal tým Suns průměr 51 vítězství, ale nepodařilo se mu probojovat do finále Západní konference. Westphal, Adams a Walter Davis představovali palebnou sílu, Larry Nance (208 cm) a Truck Robinson (200 cm) energii, ale vedení klubu opomnělo nahradit velkého muže, který by je vytáhl na vyšší laťku.

Od sezony 1988-89 pod vedením trenéra Cotona Fitzsimmonse započal Phoenix sedmileté období vždy s více než  Danny Manning utrpěl úraz kolena a Barkley se potýkal s problémy s kolenem a zády, které ohrožovaly jeho kariéru.

Westphal byl propuštěn během nevýrazné sezony 1995-96 a Fitzsimmons se vrátil k plánu přestavby, který byl založen na hráčích v zadní části hřiště, Wesleym Personovi, Elliotu Perrym a Michaelu Finleym. V posledních dvou letech však Phoenix nepřešel přes první kolo play-off.